Ne vždy to tak ale bylo. Sama si pamatuji své začátky jako studentky či sestry Jak jsem si musela procházet pocity nepřijetí, nedůvěry či dokonce nezájmu. Přicházely nejen ze strany sester jako takových, ale i ze strany mentorek, pro které jsem byla přítěží. Neměli na mě na čas ani chuť mi cokoli vysvětlovat či dokonce mě něco naučit. Pamatuji jsi jak jsem probrečela večery po příchodu domů a říkala si proč by to mělo být takhle. Skutečně byly chvíle když jsem chtěla všechno vzdát. Chvíle když jsem chodila do práce plná smutku. Každou chvíli jsem čekala ten pohled- zas ona? Nic neví. Já s ní nechci sloužit!

Je čas něco změnit

Tak jsem jednou večer vyplakala všechny slzy. Postavila se před zrcadlo a pamatuji si jako dnes, když jsme si řekla, že je načase něco změnit. Důležité je přiznat si, že změna přichází sama od sebe a člověk ji musí věřit.

Říkala jsem si jak musím být od teď co nejlepší. Potřebovala jsem změnit svůj vztah mezi ostatními kolegy a sebou. Potřebovala jsem slyšet, že jsem se zlepšila. Slyšet, že se těší na službu se mnou. Postupně malými krůčky jsem si získavala sympatie a ocenění. Přímo úměrné s tím se zvedalo i moje sebevědomí. Nakonec jsem si řekla, je čas vydat se dál.

Procestovala jsem kus světa a zakotvila o stát dál. Začala naplno vést studenty a nové sestry. Poučená svými vlastními pády, očekáváním jsem se snažila vyhnout tomu, co jsem sama snášela těžko. Viděla jsem jak to může fungovat když se člověk snaží. Jak se vracejí výsledky ve formě zaměstnanců. Pochval. Ocenění. Nakonec i kariérního růstu  když jsem přijala funkci staniční sestry.

Naše dveře jsou otevřené všem

Naše pracoviště  je místem vzdělávání pro všechny profese ve zdravotnictví. Od sanitáře po lékaře. Všichni projedou našemi dveřmi. Někteří příjdou oťukaný víc a jiný míň. Někteří mají o práci skuteční zájem a najdou se i ti co jěště tápou a nevědí co by měli  dělat.

Mým úkolem je ujmout se všech který jsou mi přidělený. Zaujat je. Ukázat jim jak může vypadat práce která Vás baví. Zároveň jich naučit správným postupem a důležitým základem, které budou nedělitelnou součástí jejich každodenního života. Snažím se je podporovat a nechat jim určitou volnost aby se cítili co nejlíp. Je mím cílem aby se do práce těšili a věděli, že jsou tu vítaní.

Věřím, že za těch deset let, které se věnuji studentům a zaměstnancům je za mnou vidět už kus práce. Ráda bych Vám ukázala jak můžete dělat dobrý zážitkový mentoring, který by Vám přinášel radost a zároveň je užitečný pro všechny.

Jednotlivými kroky Vás provedu v e-booku kde si osvojíte všechno od: